Pakliže nekoresponduje nárůst mezd a nárůst produktivity, může to vyvolat slepou uličku, protože bychom se blížili vzoru Německa. To, že se nějakou dobu daří naší ekonomice, není samo sebou, a každá velká a dramatická změna nás zase rychle vrátí nohama na zem.
Kratší pracovní doba
Dlouhodobým trendem je zkracování pracovní doby, tedy se dá předpokládat, že i u nás se odboráři dočkají této změny. Není to však nic, co by se mělo stát okamžitě, protože by to zase prohloubilo problémy, které už nyní jsou se zaměstnaností. V momentě zkrácení pracovní doby by se problém ještě dramatizoval a nebylo by dostatek pracovních sil.
Ve zpracovatelském průmyslu vůbec není taková produktivita, jako ve vyspělejších zemích, tedy se musí jednat jiné změny před tím, než se zkrátí pracovní doba. Například organizace práce se musí změnit. Aktuálním trendem tedy je, že existuje hodně pracujících lidí, kteří nemají pevnou pracovní dobu.
Odbory u nás
Proti jiným zemím u nás odbory nemají takovou sílu. Proto je i jasné, že požadavek na zkracování pracovní doby není zcela davovým přáním, ale spíše určité části zaměstnaných. V České republice je v odborech přibližně 400.000 osob, zatímco zaměstnaných pracujících lidí je několik milionu. V naší zemi tedy odbory, i přes velmi agresivní a populistickou politiku, nemají nijak zvláštní slovo.
Zvýšení mezd
Hned po zkracování pracovní doby tedy odbory touží po zvyšování mezd. Jak už bylo uvedeno, je nesmysl rapidně mzdy zvyšovat, i když samozřejmě určité zvyšování je v pořádku. I když se zdá, že zaměstnavateli toto může být jedno a sám si škudlí pro sebe, není tomu tak, protože zvyšování mezd zvyšuje mnohonásobně zaměstnavateli výši odvodů za každého jednoho zaměstnance.
Situace kolem zvedání mezd se řeší přirozeně sama, není třeba na ni nijak zvlášť tlačit. Je to hlavně z toho důvodu, že je za posledních několik let nejnižší nezaměstnanost, tím se automaticky bojuje o každého dalšího zaměstnance a přirozeně se zvedají i mzdy.